Vzpomínáte si, jak náš svět vypadal, ještě před měsícem, před 14 dny, před týdnem? Stále jsme se někam hnali. Každodenní život lidí se za poslední desetiletí zrychlil. Nikdo neměl na nic čas, ani si neuvědomoval sílu okamžiku. Sílu přítomnosti. Nemyslete si, i já jsem v tom “vlaku jela”. Dlouho jsem vnímala, že obecně společnost volá po uvolnění, zastavení se. Nikdo z nás však nebyl dost odhodlaný, tu zastávku si zajistit právě teď, hned, když ji potřebuje. Co za jedy nám do těla a vztahů přináší neustálé a úpěnlivé sledování aktuální situace, jsem popisovala v článku zde, proto se nyní ani coulem tématu nedotknu. Beru to tak, že už jsme všichni přeladění na radost. Pokud se tak necítíte, prosím přečtěte si článek o mém příběhu nejdříve, zde >>
Cítím, že se společnost rozdělila na tři skupiny. První propadá panice a svému strachu a ta druhá zase celou situaci bere na lehkou váhu. Ve třetí skupině jsou lidé, kteří situaci ohledně koronaviru berou tak, jak je. Jsou to lidé, kteří o problému ví, ale zároveň našli cestu k vnitřnímu klidu a beze strachu a s úsměvem tohle období přejdou. Jsou to lidé, kteří se zbytečně nevystavují nákaze, zůstávají v pohodlí domova, užívají si času pro sebe a respektují hygienická a jiná opatření státu. Tito lidé věří. Ne… Tito lidé ví, že svět se opět vrátí do pořádku a budou si moci svého života užívat zase naplno a čím více lidí to pochopí, tím dříve to bude. Pojďme! Pojďme se rozhodnout do této skupiny také patřit!
Vnímám prázdniny koronavirus jako vyslyšení našich hromadných proseb, po zastavení se. Jsou příležitostí alespoň zpomalit. Teď, když část populace nesmí do práce, děti do školy, restaurace, bary a jiná zábavní centra jsou uzavřená, musíme si čas vyplnit jinak. Jinak než zábavou z venku. Osobně vidím cest opravdu mnoho. A zvu vás na dobrodružnou cestu za lepším já. Nyní máme všichni čas přemýšlet, být, dýchat, žít.
Dobrodružná cesta k lepšímu já
Nevíte? Stále si děláte starosti? Nechte mě, abych Vám pomohla.
Na chvíli vydechněte a uspořádejte si myšlenky.
A mohla bych pokračovat. Ovšem, když se zamyslíte nad předešlými větami, tak vás jistě napadne další, ta vaše cesta, jak tento čas využít na maximum. Buďme vděční za tento čas.
Po celou dobu zhluboka dýchejte. Ne nadarmo se říká, že dech je nositel života. Přijde-li na vás i přesto stres, naučte se jednu/ dvě antistresové techniky, které vás uvolní a udělají vám dobře.
Nevíte, kam na ně chodit? Pak si začněte meditací pro VDĚČNOST, kterou jsem pro vás nahrála v solné jeskyni. Osobně vás provedu z napětí přes vděčnost za každý smysl až k absolutnímu uvolnění a pocítění hluboké radosti.
Vědomě svému tělu přinášejte radost.
Užívejte si i “nové povinnosti” jako je delší čas při umývání rukou nebo nošení roušky. S kolegyní Maruškou jsme pro vás připravily ukázkové materiály, podle kterých můžete efektivně využít čas v koupelně cvičením, nebo dokonce trénovat pod rouškou při nákupech nebo procházkách.
Věříme, že vám vykouzlíme úsměv na tváři, více na této stránce: https://jogamaniak.cz/sirme-radost/#
Nechcete se připravit o novinky na mém blogu? Nechejte mi zde svůj e-mail a jakmile se zde objeví nový článek, pošlu vám na něj odkaz.
Taky tento čas nevnimam jako čas pro sebe. Jen stres a tlak ze strany zaměstnavatele. Ne každý může zůstat doma. ☹️
Krásný den, Broňo, děkuji za vaše slova. Myslím, že je velice důležité, abychom postupně viděli celek. Jedni byli „zavřeni“ doma. Jiní si nemohli ani oddechnout a zaměstnavatel na ně tlačil. Z vašich slov cítím vyčerpání. Přeji vám, ať máte prostor dopřát si odpočinek.
Milá Kateřino, pro nás, co jsme už v důchodu, doba koronavirová žádné volno navíc nebylo a není. Spíše naopak. Zasáhlo nás omezení služeb, nemožnost stýkat se s dětmi, vnoučaty. Navíc se do nás všude naváží kdy máme chodit do obchodu, kdy tam akorát zavazíme, je až s podivem, kolik nenávisti dokážou vyjádřit lidé na sociálních sítích. Jakoby nikdo z nich neměl rodiče, prarodiče. Na druhou stranu nás nepostihl výpadek příjmů, možná později pocítíme nárůst cen. Ale to všichni.
My máme zahradu u domu, rozumné sousedy, mohli jsme čas karantény trávit venku a určitě jsme se nenudili.
Nejsme z těch, kdo se nechají strašit a stresovat médií. Usoudili jsme, že o celé nemoci vlastně ani ti kompetentní nic moc neví. Tudíž jsme přestali sledovat neustálé přemílání v médiích, řídíme se pouze nařízeními která se nás týkají a hlavně vlastním rozumem.
Přeji nám všem, aby se co nejdříve vše uklidnilo, epidemie ustoupila a aby si lidé vzali aspoň trochu poučení a začali myslet a hlavně konat trochu jinak. I když zatím to tak nevypadá.
Jana
Krásný den, Jano, děkuju za vaše slova. Mě a věřím, že i mnoho dalších čtenářů jste obohatila. Jsem ráda, že vy a vaše rodina jste v pořádku. S radostí z maličkostí, Káťa